Victor Slater

11. srpna 2016 v 17:24


Celé Jméno
Victor Slater


Majitel
Aki


Věk
31 let


Status
Živý
100%



Povaha
Vystupuje jako typický představitel své frakce; cílevědomý muž, který vystupuje s bradou nahoře a reprezentuje své řemeslo tak, jak si věda zaslouží. Ačkoli komunikuje na úrovni, nikdy si neodpustí nějaký ten decentní vtípek nebo narážku, kterou fádní konverzaci oživí. Přinejmenším tedy pro sebe. Někomu bude připadat jako seriózní a charismatický člověk který ví, co přesně od života očekává. Jiný ho označí za falešného patolízala. Kde je pravda? Nuže, pravdu má každý svoji - zvlášť co se prvního dojmu týče, ale říká se, že na každém drbu je pravdy trochu. Dost možná je vyváženou komunikací obojího; ctižádostivost rozhodně nepostrádá a za svým cílem dokáže jít přes všechny překážky, které mu stojí v cestě i za předpokladu, že by musel na místě vytáhnout z kapsy buldozer a zeď zbořit. Ne vždy je to dobrá vlastnost, ale stojí si za tím, že za pohlazení a dobré slovo se nikdy nikdo příliš daleko nedostane. Manipulátorství je jedna z jeho dalších špatných vlastností - stále jsou totiž lidé kteří věří, že jeho pohlazení po hlavě ve skutečnosti není pěkně silný pohlavek. Má poměrně zvrácený smysl pro humor. Jeho míra cynismu dospěla do míry, kdy nad věcmi, které by donutili ostatní zvracet se on pouze zasměje. Vyloženě se vyžívá v černém humoru, sarkasmu a ironii. Ať už je seriózní jak chce, během svých výzkumů pochopil, že život je opravdu jen jeden a to poslední co chce je promarnit ho, takže si nehodlá zbytečně utahovat opasek. Moc rád dělá věci po svém, rozhodně není nikdo, kdo by se hodlal jen tak podřídit. Vždyť ve většině případech není proč - má zadané své projekty na kterých pracuje a jsou v souladu s jeho harmonogramem, to je jedna z věcí které na své frakci miluje. Nikdo mu nestrká ruce do práce kromě lidí, kteří s ním na věci pracují. Tahle spolupráce někdy bývá na ostří nože, to jistě, ale jestliže je přesvědčený o tom, že jeho skupina dokáže svou práci odvést prvotřídně, dokáže pracovat i v týmu. Patří mezi učebnicové příklady skrytých choleriků; dovede v sobě vztek dusit na neurčitou dobu dokud k tomu má prostředky. Mezi takové prostředky patří zejména alkohol, kterému v depresích či naopak v agresi holduje až příliš. Tímhle ničí sebe, budiž. Existují ale i případy, kdy v sobě vztek nestihne zadusit a tak automaticky vybuchne. Náladu zruinuje totálně všem, ale on? On má na tváři svůj jízlivý úsměv jako obvykle a je neskonale happy bez zájmu o to, že právě zničil den světu v okolí několika kilometrů kolem něj. Ač se tak může zdát, není zcela bezcitný. Dokáže člověku pomoci kdykoli ví, že pomoci může, ale musí si být jistý tím, že sám stojí nohama pevně na zemi. Snad nikdy by pro druhé nic neudělal na úkor sebe samotného a rozhodně není ten, co by svou pomoc komukoli cpal. Chcete pomoc? Zeptejte se, on vše zváží a dostanete jasné ano či ne. Jestliže pomoc nabídne sám od sebe, rozhodně něco nehraje. Řadí se jednoznačně mezi introverty. To každopádně neznamená, že by věčně seděl zalezlý v koutě s knihou a kafem. Není nespolečenský, jen nesnáší přehnané davy. Rád tráví čas v přítomnosti několika známých se kterými ví, že najde společné téma. Nemá problém se začínáním konverzací ani s jejich následným rozvojem, ale není to nic kvůli čemu by šel ven. V případě, že se s ním dáte do řeči… no, můžete očekávat všechno i nic. Velice rád probírá vědu, což je pochopitelné, ale mnozí Sečtělí jeho řeči povazují za fantasmagorie. Logikou si příliš nerozumí. Totiž, bez ní by ve svém oboru nikam nedošel, to nepochybně, ale nerad zůstává pod kotvou chladného myšlení. Rád si dává cíle za hranicemi logiky ke kterým postupem času najde cestu. Stojí si za tím, že bez takového přístupu by dnes nebyl tam, kde je. Při rozhovoru s ním je tedy nutné občas číst mezi řádky a objevit schopnost najít smysl v nonsensu. Z jeho slov sem tam může čišit čistá arogance, ale na neznámé vyloženě nepříjemný není ani náhodou. Chová se tak, jak se k němu chová protějšek. Nebo tedy aspoň tak jak si myslí, že se k němu dotyčný chová. Ohledně přátelství… má problémy komukoli stoprocentně důvěřovat. Mohou za to zejména rodinné problémy z dětství, ale je lepší důvěřovat jedinému člověku, který vás nepodrazí - sobě - než pak litovat, nebo ne? Ostatní to s ním mají dost možná podobně. Nebojí se lhát pro vlastní prospěch a ačkoli hraje i lže snad dokonale, několik lidí už na to doplatilo a křivda se zapomíná těžko. Když půjdeme do rozborů vztahů hlouběji, dojdeme až k těm milostným. Vážný vztah měl naposledy snad ještě před oslavením svých dvacátých narozenin. Proč se rozpadl? Nuže, jeho práce je největší vášní, kterou kdy mohl mít a to vede vztah pouze k postupnému uvadnutí. Sem tam si nějaký ten drobný flirt neublíží čistě z dobré nálady, ale pouštět se do něčeho jako je láska? Ne, to neplánuje. V životě miloval snad jen dvakrát a to už ho dávno přešlo. Nemá čas něco takového startovat znovu, znamenalo by to zpomalení vývoje jeho kariéry. Preferuje zejména známosti na jednu noc nebo velice dobré kamarády. Aby bylo jasno, není promiskuitní děvkař, to v žádném případě. Zná několik věcí, které mu přinášejí větší potěšení než orgasmus, ale když příjde na lámání chleba, nejspíše neřekne ne v případě, že ho dotyčný něco zaujme. Mužský rod je zde myšlen doslova, svou homosexualitou se kdovíjak netají, naopak - často se baví homosexuálními narážkami na muže, kteří jsou zcela očividně na ženy. Proč? No, homofobie ho vždy dokázala pobavit. Ohledně vztahu k ženám… už se mu párkrát stalo, že se v posteli probudil s nejen s kocovinou, ale i s něžným pohlavím. Ženy každopádně nejsou nic, co by ho bez alkoholu vzrušovalo. Už bylo zmíněno, že jeho práce a alkohol jsou dva jeho největší koníčky, no mimo tohle můžeme jmenovat kupříkladu ještě čtení. Svou zásobou naučných knih by mohl zásobovat snad hned tři knihovny. Krom naučné literatury má rád především horory a fantasy. Za nonsensem dokáže vyhrabat logiku tak silnou, že ji nezřídka uplatní i v realitě. Rád by jednou napsal knihu hororového žánru, ale... nehodlá obětovat ani minutu času strávenou v práci tomu, aby začal. Někdy by bylo třeba zastavit a srovnat si priority.

Historie
Měl to štěstí narodit se do rodiny Upřímných, která měla odjakživa pověst excentrických magorů. Pro Upřímné je sice zcela normální ventilovat kritiku a své názory bez servítek a výčitek svědomí, ale… upřímnost rodičů byla vždy trochu na jiné úrovni. Jak upřímná dokáže být alkoholička? To si dokážeme všichni představit. A teď si představte, že taková správná alkoholička náleží do frakce, kde jsou upřímní všichni i za střízliva, poté myšlenku vynásobte sklony k hysterii a máte dokonalou manželku. Manželku, která se často potýkala s domácím násilím ze strany svého milovaného manžela, třebaže často právem - kdo by neměl chuť takovému člověku občas šlehnout, že? Naštěstí na svět nepřišel sám. Do rodiny dorazil spolu se svým jednovaječným dvojčetem, které dostalo jméno Dan. Chlapci byli spíše jen omyl než plánovaná radost do života, což maminka jasně projevovala. Starost o děti dost šeredným způsobem zanedbávala. Oba chlapci se narodili zdraví, nicméně… těžko říct, zda z mateřského mléka často necítili pachuť vína či whisky. O chlapce se staral spíše otec, který jim chtěl dát vše, co potřebují - a také dával, ale sám na výchovu dětí i manželky neměl dostatek trpělivosti. Buď právnická praxe nebo rodina. Jde si mezi tím vybrat? Victor s bratrem rostli tak nějak… podle sebe. Na rozdíl od bratra byl naštěstí vždycky trochu dopředu, což šlo vidět už jen na tom, že první zřetelné slovo "noviny" vypustil už v deseti měsících. Maminka byla novinářka. Dosti zanedbatelná, popravdě. Proto se rodiče často hádali o zanedbávání matčiny práce kvůli sklonům k alkoholismu. Všudypřítomná teta dvojčata pravidelně odváděla od tématu, aby se hádkám stranila, ale atmosféra v domě na ně musela dolehnout. Zatímco Dan si vztekle vybíjel zlost na nábytku, on se tety ptal proč na sebe rodiče vlastně křičí. V pěti letech nemáte tolik rozumu na to, abyste pochopili svět dospělých ať už máte jakkoli nadprůměrnou inteligenci, ale pochopil jednu věc; maminka měla problémy díky kterým musela odjet. Kam? No, otec a teta prohlásili, že na dovolenou, ale jako dovolenou to matinka určitě nebrala. Psychiatrickou léčebnu jako rekreaci bere opravdu málokdo. Victor se staral o místo dovolené vážně krátce. Matčin pobyt v "rekreaci" se neobešel bez několika návštěv. Dětské nemoci ho neminuly, dobře věděl jak vypadá nemocnice a také dobře věděl jak vypadá místo, kde by chtěl kdokoli trávit dovolenou. Bratříček věřil v to, že maminka si potřebuje jen odpočinout, ale Victorovi bylo jasné, že ta velká budova není nic víc, než obyčejná nemocnice. Atmosféra doma byla během absence matky mnohem uvolněnější. Otec přestal být tak vztahovačný na slovo, zvlášť když mu postel každou noc zahřívala jiná slečna. Život začínal být opět plus-mínus snesitelný pro dítě řítící se do puberty. V osmi dokonce získal zpět matku… na pár měsíců. Od rodiny se totiž hodlala distancovat. Po propuštění z léčebny se rodiče rozvedli a maminka začala zcela nový život; bez dětí na které si občas vzpomněla. Každý má někdy chuť na čokoládu, takže pozornosti matky příjmal, ale postupem času ztrácel o rodinu jakýkoli zájem. Otec i teta měli dost práce s Danem, který s příchodem do puberty začal dělat víc a víc problémů. Rodinné zázemí ho ovlivnilo stylem, který přinesl dost nechtěné následky - posmíval se dětem, kreslil po budovách… typické klukoviny. Dan odjakživa nesnášel introverty. A jedním z nich bylo právě jeho dvojče. Victor byl vždy spíše ten uzavřenější typ, který byl mezi svým ročníkem typická tichá voda. Ve škole doslova exceloval, vždy měl ty nejlepší výsledky, vždy dostával veškeré pochvaly a vždy ho bratrovi předhazovali jako vzorový příklad toho, čím by měl být. Ačkoli byli ti dva doslova jako odraz v zrcadle, jejich osobnosti byli absolutně neslučitelné. Tohle se celkově týkalo Upřímných jako takových. Člověk schopný vylhat si vlastní blaho nedokáže zapadnout do skupiny lidí, co vyplivnou každé slovo, které se jim válí na jazyku bez toho, aby předtím použili mozek. To byl vždy jeho problém - příliš moc myslel. Často dokázal vhodným způsobem vylhat bratra z problémů bylo-li třeba. Ostatně to byl stále jeho bratr a jeho problém byl problém celé rodiny. Vždyť kdo jiný by problémy nezletilého idiota musel řešit? Co se vztahů týče, opět byl mezi dvojčaty rozdíl. Bratříček byl po tatínkovi typický děvkař - bůhví co všechno už si ve svých třinácti zkusil. On ale věděl, že tahle cesta nikdy nebude to, co od života očekává. V patnácti tento názor dal nevědomky najevo; puberťáci často zvou kamarády do domu když ví, že nikdo není doma. Jeden z mála jeho kamarádů přinesl víno a to následovalo potvrzením teorie, že víno není tak slabý čajíček jakým se prezentuje. Victor svého téměř jediného kamaráda přesvědčil, aby spolu zkusili… jistou věc. Bohužel během téhle nepochybně pro oba zajímavé "věci" oba v opilosti zapomněli, že obývací pokoj neposkytuje zrovna velké soukromí. Klíč v zámku, stlačení kliky… správně, tatínek měl výhled z první řady na to, jak synáček zkoumá svoji sexualitu. Vzal to tak, jak jen mohl. Jak by taky dokázal protestovat? Lidi nelze změnit - ne v tomhle ohledu. Ačkoli se synem stále komunikoval, znatelně vůči němu ochladl a problémy, které mu tropil Dan byli najednou o něco více snesitelné. O rok poté následoval mezník v životě každého občana, talentové zkoušky. Každý známý nebo i člen rodiny měl jasno v tom, že dvojčata v rodné frakci nezůstanou. K očekávání všech měl v testech jednoznačně vepsanou Sečtělost, ale… co bratr? Jeho test vykazoval hned několik znaků; Neohroženost, Mírumilovnost, Sečtělost, Upřímnost, Odevzdanost. Po testech mu bratr zmizl ze života. Jediný důvod, který slyšeli bylo jedno jediná slůvko; Divergentní. Absolutně nechápal s jakým chladem rodina přijala takový incident. Sám chtěl protestovat, ale jak by jen mohl? Každý do něj horem spodem pral, že divergence je hrozbou pro společnost. Chtě nechtě musel tohle tvrzení označit za fakt. Před obřadem volby se naposledy rozloučil s otcem, tetou i matkou a nechal svou krev stéci do misky s křišťálově čistou vodou. Po nástupu do Sečtělosti jeho osobnost rozbila skořápku introverta. Jistě, stále introvertem i zůstal, ale už ho nikdo nemohl obvinit jako arogantního šprta. Totiž… mohl, ale teď byla možnost, že mu takovou nadávku řekne další arogantní šprt, což logicky nehrozilo, protože někomu takovému by nepochybně došlo, že by jen poslal nahrávku na skórující smeč na vlastní polovinu sítě. Už během prvních několika dní si našel dobrých pár přátel. A po ukončení všech testů jich také pár ztratil, jelikož ne všichni jimi prošli. Různými testy prošel na výbornou, neměli snad ani zanedbatelné chyby. Odjakživa byl člověk, který si dokáže jít za svým za každou cenu a testy s úkolem prověřit mozky nováčků ho zkrátka nemohli zastavit před vizí snu stát se tím, čím vždy chtěl. Vždy ho zajímala anatomie, lidské tělo a dědičná linie, kterou se vždy řídí. Říká se, že každá osoba je jedinečná. Každý má jedinečný charakter, vzhled, stavbu DNA… a přesto se vše dědí z řetězců předků, které rodiče dotyčného zapsali do genetického kódu svého dítěte. I napříč tomuhle všemu je každý jiný. A přesto dokáže i malý nádor či jakýkoli nebezpečný parazit celý řetězec zničit. Napříč moderní vědě je lidstvo stále slabé. I toho nejtvrdšího vojáka dokáže zdemolovat neznámá nemoc zevnitř. Zadání finální zkoušky byl projekt prospěšný pro New York jako takový. Není divu, že ten svůj zasvětil právě genetice. Jeho cílem se pro začátek staly rostliny. Šlechtění rostlin odolných vůči hmyzem přenosným chorobám a dalším nešvarům už dávno nebyla věda, ale zkoušel někdo něco udělat i se zvířaty? Lidstvo i zvěř trpí chorobami už odpradávna a často právě vlny hladomoru a chřipek bylo to, co redukovalo populaci. Risk toho je však právě teď zcela nepřípustný. S takovou myšlenkou si pohrával už velice dlouho, takže otázka nebyla jak by to bylo možné, ale jak něco takového vytvořit? Nemohl okamžitě začít se zvířaty, musel první otestovat své poznatky na rostlinách. Ty nemají tolik složitý řetězec DNA a tak speciálně vytvořený virus přenesl stopu podle očekávání. Bohužel ačkoli DNA rostliny přepsal podle potřeby, takto upravená rostlina do několika hodin zemřela. Úprava trvala několik dní a přechod z rostlin na živočicha - v tomto případě geneticky postiženého králíka - byla dosti hektická, ale jestli existuje nějaký bůh, paradoxně musel stát s ním. Genetická stopa byla opravena a testovaný se ze svého defektu brzy začal zotavovat. Bylo jasné, že tento projekt bude muset být ještě několikrát opakovaný a zkoumaný, než bude možno jej aplikovat na člověka, ale projekt přesto skončil uznaný. Jak? Nuže, lidské geny jsou od zvířecích odlišné, ale jestliže bylo možné "opravit" zvíře, logickou cestou bude možné odstranit defekty v důsledku poruchy DNA i v lidském těle. Od plného nástupu do řad Sečtělosti se stále věnoval genetice ve všech odvětvích. Neustále pracujíc na rozvinutí svého projektu do vyšší míry vynalezl i několik léků na nejrůznější nemoci. Zkřížil několik známých plodin, čímž vyšla na světlo světa nová plodina s větší výživovou hodnotou a tak dále a tak dále. Každý Sečtělý má na svém kontě něco - zatímco někteří vyrábějí zbraně, on se snažil posílit lidstvo spíše zevnitř. Bohužel nezdar v jeho přestavbě DNA ho začínal pomalu dohánět k šílenství. Zlé jazyky tvrdí, že v důsledku zdárných výsledků experimentů prováděl se subjekty věci na hranici s lidskostí, ale od částečného přepsání se dopracoval už k totálnímu přepsání genů. Konečně se mohl pustit k výzkumům složitějšího organismu - člověka. Zkoumání trvalo opět několik let, ale svým úsilím i to dohnal do pokročilého stádia. Počítal s tím, že roku 2314 bude konečně slavit vítězství a pozvedne lidstvo na novou úroveň, ale… Blackout vypnul veškerá světla a vzal s sebou i veškerá uložená data výzkumu. Těžko říct zda více zničil Blackout nebo on poté co zjistil následky, ale nyní už dohnal vše, co ztratil. Dokáže přepsat DNA člověka a tak ho téměř dočista změnit, ale… dokáže zajít ještě dál? Dokáže místo přepisování a upravování přidat svou trošku do mlýna?

Rodina
Victoria Slater (matka, Rolf Slater (otec), Dan Slater (dvojče, pravděpodobně po smrti), Miranda Slater (teta)

Zajímavost
Každý se něčeho bojí - on nemá v lásce hloubku a vodu celkově. Ne že by omdlíval ve sprše, ale když neumíte plavat, projeví se to na vás. Další věcí je jeho tělo, které se pyšní nějakým tím svalem. To samo o sobě není nic zajímavého, six pack má poslední dobou každý; jde o způsob, jakým takové postavy docílil. Při zkoumání růstu svalů přišel na způsob, jakým dokáže rekordně uspěchat jejich vývin. Jde o speciální směs proteinů, bílkovin a dalších hmotu stavících látek, které když organismus rychle zužitkuje neustálým cvičením, dočká se bleskového výsledku. Steroidy? Ne, už pár let od procedury může prohlásit, že nezačal mutovat. Lidi se sportovním duchem by nejspíš měli tendence ho upálit na hranici, ale o co jde? Není to nic závratně nezdravého (pro estetiku člověk někdy bolest prostě snést musí), což se o steroidech říct nedá. Totiž, jak se to vezme. V případě, že pomineme občasné svalové křeče, jeho organismus jako takový neutrpěl žádnou trvalou škodu. Má pouze zhoršený zrak díky kterému nosí bezbarvé kontaktní čočky.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Na motivy knižního a filmového bestselleru..


Na veškerý obsah stránek i herního fóra se vztahují autorská práva.
Zdroje tvorby propůjčené či zakoupené jsou uváděny pouze soukromě.
© 2014 Team NTW.
Používá technologii Blog.cz